Trpěl bolestmi, chtěl skočit z okna. Téměř po roce je Šafránek zpět na ledě
Jeho příběh obletěl minimálně celou republiku. Kapitán české parahokejové reprezentace Zdeněk Šafránek prožil dlouhé měsíce, na který by dost možná nejraději zapomněl. Vážné zdravotní potíže doprovázené velkými bolestmi ale naštěstí i díky pomoci široké veřejnosti překonal a po roce hlásí návrat na led.
Zdeněk Šafránek, český reprezentant ve sledge hokeji. | Foto: archiv sportovce
„Kolikrát, když ležím nahoře v ložnici a vidím otevřené střešní okno, mám sto chutí tam vylézt a skočit,“ popisoval své pocity loni na podzim Zdeněk Šafránek. Není divu. Zdravotní potíže, s nimiž se v tu dobu potýkal, byly skutečně vážného rázu. A navíc bolestivé.
Následkem pracovního úrazu skončil před lety na vozíku, se svým osudem se však obdivuhodně vyrovnal. Zúčastnil se tří paralympiád a kromě para hokeje, dříve známém spíše jako sledge hokej, se aktivně věnuje i horské cyklistice handicapovaných a také paraboxu. Se svou partnerkou vychovává tři děti. A právě rodina ho v těžkých chvílích držela nad vodou.
Bohužel mu totiž sportovní i soukromý život zkomplikovaly další zdravotní potíže. Trpěl dekubitem čtvrtého stupně, tedy komplikovanou proleženinou, v jejímž důsledku se mu vytvořila otevřená rána na hýždích. Aby vůbec vydržel silné bolesti a křeče, musel užívat opiáty.
Bylo nevyhnutelné podstoupit nákladnou léčbu a operaci. Díky jeho přátelům má však příběh dobrý konec. Zveřejnili výzvu, která se rychle šířila po sociálních sítích a zásluhou pomoci široké veřejnosti, kterou Šafránkův příběh zasáhl, se povedlo nastřádat potřebný finanční obnos.
Svaly drží
Nyní už je šestatřicetiletý paralympionik připraven objevit se znovu na ledě. „Po zdravotní stránce jsem naprosto OK, mám za sebou mnoho vyšetření a všechno je tak, jak má být. Rychle se to zahojilo, svaly drží,“ řekl s velkou radostí pro webové stránky zlínského parahokejového klubu.
Už má za sebou individuální tréninky a tento týden se poprvé hlásí i na tréninku celého týmu. „Šíleně se těším! Na ledě s týmem je to úplně něco jiného než být na ledě sám. To jsem defacto celý leden, ale jsou to spíše jen takové projížďky. Ale hodně jsem musel zapracovat na fyzičce, poslední měsíc jsem býval dvakrát denně v posilovně,“ popisoval Šafránek, kterému tak nic nebrání vrátit se zpátky do zápasů.
I když přece jen ještě jeden problém musel řešit. „Musel jsem si vyměnit sedák na sledgi, protože malinko jsem přibral a do toho starého, který jsem měl napasovaný přímo na tělo, se už nevejdu," smál se zlínský útočník.
